Africké dobrodružství Sadby

20. 3. 2018

SADBA se vydala zmapovat terén do nitra Afriky. Přečtete si, jaké země navštívili a co tam vlastně dělali. Rozhodně to mělo co dočinění s dobrovolnictvím .

Třítýdenní cesta, která začala na přelomu února a března, zahrnovala návštěvu tří zemí: Ghany, Angoly a Keni. Setkali jsme se nejen s našimi dobrovolníky, poznali tamější salesiány, ale navštívili jsme i několik slumů a aspoň trochu se seznámili se životem obyčejných lidí a jejich kulturou.

GHANA – fufu a trotro

Ghana je anglicky mluvící země, kterou nám doporučili na ústředí v Římě jako vhodnou destinaci pro naše zájemce o misijní dobrovolnictví. Dosud jsme od nás do Ghany nikoho neposlali, ale velkou výhodou je, že už druhým rokem v hlavním městě Akkře působí salesián spolupracovník a kobyliský farník Pavel Semerád. Ten nás také po Ghaně provázel, varoval před různými nástrahami a leccos nám pověděl o tamních salesiánech a jejich provincii Africa West, kterou kromě Ghany tvoří ještě Nigérie, Sierra Leone a Libérie. Dobrovolníky tu mají hlavně z Německa, Rakouska a Itálie, nejoblíbenějším jídlem je fufu – zvláštní lepivá hmota z maniokové mouky – a nejčastějším dopravním prostředkem trotroneboli devítimístné mikrobusy, do kterých se vejde Ghaňanů i dvacet. Ghana byla v historii známá svými bohatými nalezišti zlata a výnosným obchodem s otroky.

ANGOLA – misie i tanky

V Angole se mluví portugalsky, což byla pro nás jistá překážka, kterou nám však zdatně pomáhali překonávat naši dva dobrovolníci Pavel Slezák (Hugo) a Anička Ambrozková. Každý z nich působí v jiném místě a díky našemu příjezdu se konečně po půl roce svého pobytu v Angole osobně setkali. Angola se velmi rychle ekonomicky rozvíjí hlavně ve svém hlavním městě Luandě, jinak jsou však po celé zemi stále jasně vidět stopy po občanské válce, která skončila teprve před 10 lety a zanechala zde nejen rozsáhlá zaminovaná a tím pádem nepoužitelná území, ale i „lesy“ chátrajících odstavených tanků. Křesťanské působení tu má díky Portugalcům dlouhou tradici sahající až do konce 15. století, do dnešní doby se zachovalo několik původních misijních stanic a kostelů. Salesiáni zde vedou především školy, učňáky, internáty, ale i několik sociálních projektů pro opuštěné děti.

KEŇA – od slumů po Hilton

Keňa patří do provincie Africa East a je považována za nejbohatší východoafrickou zemi. Do dnešní doby si uchovává svoji silnou kmenovou a jazykovou rozrůzněnost, ale nejvíc se mluví svahilsky a úředním jazykem je angličtina. Naše Janička Jeklová působí v Langatě, což je jedna čtvrť v Nairobi, kde salesiáni vedou projekt resocializace pro asi padesátku kluků z ulice a slumů. Těch je v Nairobi hned několik včetně největšího slumu Afriky a druhého největšího na světě – Kibera. V Nairobi jsou jasně patrné do široka otevřené „sociální nůžky“ – milionářské čtvrti, hrdě čnící výškové budovy i pětihvězdičkové hotely a těsně vedle nich chudinské čtvrti a slumy. Salesiáni zde mají 10 komunit, z toho pět v samotném Nairobi, další komunity této provincie se pak nachází v sousedních zemích – Tanzanii a Jižním Súdánu. I tam naše skvělé dobrovolníky srdečně zvou.

Věříme, že naše návštěva nejen udělala radost našim dobrovolníkům, ale také nám pomohla poznat aspoň část reality tamních provincií a seznámit se osobně se salesiány, kteří jsou ochotni naše dobrovolníky přijmout a také je v jejich službě doprovázet.

Všechny kamarády misií zdraví naše africké trio

Pavel Ženíšek – ředitel Sadby
Pavel Marčík – vedoucí programu Cagliero
Richard Bouda – fotograf a kameraman.

« zpět na novinky