O.Erik, ředitel díla pro děti z ulice v Kongu, nám posílá pozdravy a poděkování za podporu

12. 3. 2016

Zatím jsme nikdy nemuseli nikoho odmítnout z finančních důvodů. Já vždycky říkám: "Don Bosko podporuje toto dílo a dává odvahu lidem, kteří pomáhají. Pokud by to tak nebylo, nic z toho, co děláme, by nebylo možné."

... píše nám ve svém dopise otec Erik, belgický salesián a ředitel Díla Matky Markéty pro děti z ulice v konžském Lubumbashi. Součástí tohoto díla je i centrum Bakanja, kam jezdí pomáhat čeští salesiánští dobrovolníci a které podporujeme přes náš projekt Darujme vzdělání.

Drazí přátelé!

Srdečný pozdrav z Konga! I když se říká, že v Africe mají všichni spoustu času, mám pocit, že čas tu nakonec utíká až moc rychle. Bez pochyby to bude také tím, že se tu staráme o děti 24 hodin denně.

Nejprve bych chtěl srdečně poděkovat vám všem, kteří nás podporujete. Díky vám můžou zůstat dveře našich středisek stále otevřené.

Každému chlapci, který z ulice přichází do našeho střediska, pokládáme dvě otázky: "Chceš se vrátit do své rodiny?" a "Chtěl bys chodit do školy?" To jsou dva pilíře, které můžou dát chlapců novou budoucnost. Rodina formuje základy pro budoucí zodpovědný život jedince.

Někdy není přímá integrace do rodiny možná. V těchto případech jsou chlapci dočasně umístěni na internát. Pro nás je to přechodné období, ve kterém máme možnost pokusit se spojit s rodinou dítěte.

Pro integraci dítěte do rodiny pořádáme různé akce. Rodiče (pokud dítě rodiče má) jsou zváni na tzv. Den Uvědomění. Chlapci předvádějí akrobacii, tanec, divadlo. Na tuto akci zveme dále nějakého chlapce, který kdysi na ulici také byl a kterému se již podařilo najít si svou cestu. Pro rodiče je to povzbuzením, že ani jejich děti nejsou pro společnost ztraceny.

Většina chlapců skončí své studium v některém z našich center. Máme zde ale i chlapce, kteří pokračovali dál a stali se například podnikateli, lékarníky, učiteli, psychology...

Prvním pilířem je tedy rodina, druhým pak vzdělání. Někdy se podaří integrovat dítě zpět do rodiny. Pokud ale rodina nemá peníze na to, aby ho posílala do školy, dříve či později skončí dítě zase na ulici. Když vracíme dítě do rodiny, ptáme se: "Jaká je jeho budoucnost?" "Bude mít možnost chodit do školy?" Pokud má rodina na vzdělání dítěte prostředky, už nezasahujeme. Pokud tyto prostředky nemá, může dítě chodit dítě do školy zadarmo do jednoho z našich center. Momentálně máme v těchto vzdělávacích programech zhruba 800 mladých lidí. Zvládat práci s nimi není nic lehkého - ani po formační, ani po finanční stránce.

Zatím jsme nikdy nemuseli nikoho odmítnout z finančních důvodů. Já vždycky říkám: "Don Bosko podporuje toto dílo a dává odvahu lidem, kteří pomáhají. Pokud by to tak nebylo, nic z toho, co děláme, by nebylo možné."

Podporu dostáváme z Evropy, ale také od místních či se snažíme si něco vydělat i vlastní prací. Prodáváme například 27 druhů marmelád. Dále také dodáváme ovoce a zeleninu do největšího hotelu v Lubumbashi!

Díky našim kontaktům s různými restauracemi a hotely je také poptávka po kuchařích a například zahradnících mezi našemi hochy.

Jedním z dobrých příkladů je Benoit. Jeden z našich sociálních pracovníků ho potkal na ulici a nabídl mu studium. U něj doma žili v obrovské chudobě. Benoit s radostí tuto nabídku přijal. Byl velmi šikovný, proto jsme mu později nabídli i technické studium. Vyučil se elektrikářem. Momentálně má tým 35 pracovníků, které "rekrutoval" z řad chlapců v našich centrech.

"Máme podobný úspěch se všemi chlapci?" Samozřejmě, že ne! Ne vždy je to tak jednoduché. Někteří u nás studovat začnou, poté nás opustí, protože volání svobody, kterou znali z ulice, je až moc silné. I když se toto stane, tak mají stále dveře naše dveře otevřené. Znovu začít studovat můžou třeba i potřetí či počtvrté. Máme s nimi trpělivost. Pokaždé si říkáme: "Tentokrát to určitě dobře dopadne!"

Máme také mladé chlapce, kteří skončili ve vězení. Dopustili se například krádeže. Ani v takových případech je nezavrhujeme.

Dveře jsou u nás stále otevřené. Mezi polednem a čtvrtou hodinou odpolední k nám může kdykoli z ulice přijít, aby se umyl. Ti, kteří chtějí, můžou chodit denně na hodiny alfabetizace. Pro ty nejzdatnější a nejodvážnějším pak nabízíme i jinou formaci - tento rok například kadeřnickou.

Drazí přátelé, práce s těmito mladými potřebnými lidmi nás naplňuje, ale také hodně stojí. Ročně podnikáme zhruba 2000 návštěv v rodinách. Doufáme, že formací a vzděláním se z těchto mladých lidí stanou dobří občané.

Jménem všech našich dětí vám znovu děkuji za pomoc, podporu a sympatii.

Srdečné pozdravy

Otec Eric a celý tým

« zpět na novinky