"Dny letí raketovou rychlostí a do konce už zbývají pouhé tři měsíce. Přes chvíle únavy, vnitřních slabostí a selhání jsem neskutečně šťastný, že tady můžu být. Obdarování, zkušenosti, duchovní život, vnitřní posun a pocit naplnění nabírají nebývalých rozměrů..."

/img/article/a021801b.jpg

Chvíle s dětmi jsou pro mě cenné, a i když mi občas prudce zabrnkají na nervy a pěkně mě vytočí, mám je rád a líbí se mi tady. Před nedávnem na mě padla smutná nálada, že tomu nebude dlouho trvat a všechny a vše tady opustím. Indie, lidé, děti a má činnost mi přirostly k srdci a loučení nebude snadné. To už ale k tomu patří, navíc energie ubývá a na druhou stranu je super, že se do Golaghatu chystá další dobrovolník Lukáš (více ZDE), který s čerstvými silami, nadšením a elánem místní děti a také dospělé obdaruje zase něčím novým.

A jak jsme prožívali uplynulé dny?

Podnikli jsme další velký autobusový výlet. Sto lidí v jednom voze, lavička uprostřed uličky, tříhodinová cesta a pro všechny velký zážitek. Cílem bylo historické město Sivasagar - centrum někdejšího ásámského království. Prohlédli jsme si palácové pozůstatky, slavný amfiteátr, několikero hinduistických chrámů, na trávě u rybníka snědli dobrý oběd a vyrazili nazpátek.

Kvůli náročnosti a délky cesty jsme menší děti nechali v hostelu, a tak jsme je jiný den vzali na menší výlet do Garampani (doslova "horká voda"), místa na okraji džungle, kde se nachází teplé prameny. Přes 40 dětí nacpaných ve dvou autech si cestu užívalo a stísněná atmosféra ve vozidlech žádném případě nepanovala. :-) Po více než půl hodině jsme dorazili k "teplé vodě", atraktivita pramenů se však nedala srovnat s kouzlem a přitažlivostí houpaček a skluzavek, které na místě nedávno vybudovali a na kterých se děti mohly plně vydovádět a vyřádit. Jejich radost a štěstí byly očividné... Celou cestu jsme zakončili mangovým džusem, banánem, bonbónem a sušenkou.

A taky jsem v uplynulých dnech oslavil narozeniny a jednalo se o nejvelkolepější oslavu mého dosavadního života. Vzpomnělo se na mě při ranní mši svaté, kluci mi z fotek vyrobili moc pěknou nástěnku, má náruč se zaplnila květinami a všichni účastníci mše svaté mi zpívali a přáli. Druhé kolo následovalo ve škole a hostelu, kde na mě opět čekalo zpívání, květiny, přání a slavnostní oběd. Celý den byl završen slavnostní večeří s dortem za účasti našich hostelových kluků a děvčat z internátu od řádových sester.

Fotogalerii můžete omrknout ZDE.

Všechny zdraví a hodně Božího požehnání, radosti, pokoje a lásky do jarních dní přeje

Kuba

zpět na novinky